30. říj
2013

Impotentní levice a ztráta důvěry pravice

Volby skončily pro mnohé porážkami (někde „zabíjačkami“) a jejich analýz teď bude přehršel. Bude se mluvit o odklonech od programu, ideové vyprázdněnosti, neschopnosti dostatečně komunikovat úspěchy apod. Mně z nich však plyne jednoduchý závěr: osobnosti politických stran a jejich důvěryhodnost převáží volební program.

ANO má veskrze obecný program na pár řádků a navíc ho pružně přizpůsobuje situaci. Úsvit má jen jeden cíl, o němž si skoro nikdo nemyslí, že by byl realizovatelný. A přesto jejich vůdci přitáhli čtvrtinu voličů na svoje charisma.

Česká levice žádné osobnosti nemá a navíc prokázala svoji totální neschopnost, když nedokázala využít ztrátu důvěry pravicových stran. Navzdory dvěma volebním obdobím v opozici, světové hospodářské krizi a vládním skandálům ČSSD ztratila 1,5%. KSČM to sice kompenzovala ziskem 3,5%, ovšem ani s rétoricky levicovým Úsvitem nemá spojená levice šanci sestavit vládu. Není divu. Pokud ČSSD nabízí vůdce, který se ztrácí i v regionální televizní debatě, a kolem něj jen všehoschopné šíbry, nemůže počítat s výsledkem okolo 30%, na který ji dokázali vytáhnout jen Zeman a Špidla. SPOZ si zase dala do čela samé „odborníky" a pochybné celebrity, a tak se i její potenciální voliči inspirovali Davidem Černým a napodobili jeho gesto u uren, čímž ztrapnili prezidenta, jeho stranu i vládu.

Pravicové strany se zkompromitovaly do té míry, že se jim podařilo vyburcovat své voliče k jakési kolektivní protestní akci, jež zaskočila i skeptické politology. TOP09 ovšem ztratila relativně nejméně právě proto, že má lídra, jakkoli znaveného, kterému lidé můžou věřit. A i v ODS důvěryhodní kandidáti dostali obrovské množství preferenčních hlasů – v procentech obsadili Němcová (38%), Pospíšil (36%) a Fiala (28%) všechny stupně vítězů. Jakoby se tonoucí voliči snažili zachytit jakéhokoliv stébla naděje.

Uklidňující je, že český volič není převážně levičák, jak se nám snaží někteří intelektuálové podsouvat. Ovšem zároveň se ukazuje, že jeho důvěru je možné snadno získat, snadno ztratit, ale jen velmi těžko získat zpět. Podařilo se to sice lidovcům, nějaký oslnivý výsledek však také neudělali. A kdoví, zda by se do sněmovny vrátili, kdyby ODS a topku nepostihla taková krize.

Jisté je tedy jen jedno. Žádná pravicová strana se již nemůže spoléhat na svoje postavení a žádný hlas pro ni už nikdy nebude zadarmo. Záviset bude jen na důvěře, kterou si získá.

Martin Příborský