17. zář
2014

Odprodej obecních bytů nájemníkům

Cílem ODS je odprodej většiny obecních bytů nájemníkům, přičemž jsme motivováni ohledy dobré správy, efektivnosti i historické spravedlnosti. V Líšni je obecních bytů stále více než 2000 a o jejich odkup má mnoho stávajících nájemníků zájem. Obec by si měla ponechat jen omezené množství bytů, které může nabídnout sociálně slabým občanům Líšně, a pomáhat jim tak v těžkých životních situacích. Jsme pro odprodej ovšem pouze za podmínek dávajících záruku, že se noví majitelé budou schopni o domy starat a dohodnout se na nutných opravách.

Mezi takové podmínky patří např. zájem většiny nájemníků v domě, technický stav budovy nevyžadující zásadní rekonstrukce apod. Pokud je nutné takové rekonstrukce stále realizovat, domnívám se, že by bylo lepší, aby je buď provedla obec a náklady pak promítla do kupní ceny anebo aby se privatizovalo formou družstva a rekonstrukci realizovalo družstvo před převedením do osobního vlastnictví.

Co se týká ceny, ta musí být výhodná jak pro kupující obyvatele bytu, tak pro obec. Je třeba vzít v úvahu, že cena bytu s nájemníkem je vždy nižší než cena prázdného bytu na trhu. A i proto se byty všude privatizují za nižší než „tržní“ ceny. Dále je třeba zohlednit, že na odkup by měli být schopni dosáhnout všichni nájemníci. A pokud by museli situaci řešit hypotékou, její splácení musí být výhodnější, než placení nájemného. A také bych rád připomněl, že mnozí nájemníci ve svých bytech žijí již velmi dlouho, a tak významně přispívali na jejich údržbu, aniž by měli příležitost si byt koupit.

Je nutné zkoumat situaci v konkrétním domě a možnosti nájemníků. Nechtěl bych, aby se privatizovalo přes jejich hlavy nějakým spekulantům. Vždy musí mít přednost nájemníci, případně jejich příbuzní. A obec by měla poskytnout maximální asistenci, aby se noví potenciální vlastníci mohli zorientovat v technických, právních i finančních okolnostech privatizace a následné správy domů.

V zásadě je však soukromé vlastnictví bytů dlouhodobě lepší řešení a ODS je vždy podporovala. Nemyslím si, že by obec měla plnit roli podnikatele ve správě nemovitostí, vydělávat na vlastních občanech a zisky převádět jinam. Stejně jako by neměla provozovat jiné podniky, které přímo nesouvisejí se správou veřejných statků a poskytováním veřejných služeb, na které by se měla soustředit. Takovými jsou např. komunikace, údržba veřejných prostranství, bezpečnost, základní školství apod., jež si občané sami zajistit nemohou.

O nemovitosti se však jejich obyvatelé starat mohou a v dlouhodobém horizontu to budou dělat svědomitěji a efektivněji. Neboť veřejná správa je náchylnější k plýtvání a korupci a její chování je nepředvídatelné, závislé na neustálých změnách ve vedení. Proč by měla být výše nájemného politikum v komunálních volbách? Kdo ohlídá veřejné zakázky na údržbu domů a celý mechanismus přidělování bytů? A proč by lidé nemohli bydlet ve svém, do čehož budou i více ochotni investovat?

Nutnost rozvíjet vlastní „bytovou politiku“ s obrovským množstvím bytů se mi jeví jen jako projev obecné snahy převážně levicových politiků všechno řídit a uplatňovat maximum veřejné moci.

Martin Příborský